Tuesday, 28 October 2014

Šest měsíců pryč

Hrozně to utíká. Minulý týden jsem oslavila půl roku v Londýně a pořád se mi to zdá, jako by to bylo včera, co jsem přijela. Taky jsem si zahanbeně vzpomněla na svoje první pocity ihned po příjezdu, jak jsem si myslela, že tady nevydržím ani týden a hned o dalším víkendu pojedu domů. Haha. Naštěstí jsem nejela. 

Takže jak se vlastně mám? Relativně dobře. Občas to skřípe, bývám hodně unavená, končím s prací pozdě, ale i to k tomu patří a stěžovat si nebudu.

Tady je taková moje malá rekapitulace "osobních zjištění" a vyvrácení všeobecně zažitých "omylů".

1) Londýn mě pořád baví. Je obří a nikdy se mi nestalo, že bych nevěděla, kam jít, nebo že bych si tady připadala otrávená a unuděná. Vzpomenu si vždycky na tu známou větu z učebnice angličtiny:

"When a man is tired of London, he is tired of life."
— Samuel Johnson

a měl pravdu ten pán, a to to pronesl někdy v osmnáctém století. Je tady tolik možností, co vidět, vyzkoušet, navštívit. I když se často vracím na místa, kde už jsem byla, a kde je mi dobře, i to mě pořád baví. Tak jako mám v Praze pár míst, kam můžu chodit pořád, tady je to stejný. Většinou na těch místech jen tak relaxuju po pracovním týdnu, píšu knížku, nasávám atmosféru, sleduju lidi, nebo prostě jen tak fascinovaně koukám .. 

2) Je skvělý bydlet v zemi, která má moře. A i když to chce finance, není takový problém si k tomu moři z Londýna například na den zajet. Nadýchat se čerstvého vzduchu, pokochat se, vypadnout z města a od lidí. Jestli počítám dobře, u moře už jsem byla za tu dobu, co jsem tady, šestkrát. To je poměrně dost. Například zrovna v Brightonu si od lidí člověk moc neodpočine, ale i tak je to změna a občas přijde vhod.

3) Jídlo a pití. Jo, je tu draho. Dráž než u nás a pokud nemáte plat "průměrného dobře placeného" (ano, vím, jak blbě to zní) Brita, budete si na to chvíli zvykat. Ale to je asi tak všechno, co můžete. Protože jestli tu chcete žít, zvyknout si musíte :D. A zvyknete si. Doma jsme s Běsem dost šetřili a snažili se kupovat kvalitní věci, ale co nejlevněji. Po pobytu Běsa tady jsem zjistila, jak moc britsky při nákupech už přemýšlím. Nepřepočítávám, mám přehled, takže nekupuju předražený věci, ale narozdíl od Běse na dovolené tady, už pro mě určitý věci nehrajou roli, čehož jsem si právě všimla až ve chvíli, kdy mě na to Běs upozornil :D.

O britský kuchyni se říká, že není moc chutná, že nesolej a že to prostě tak nějak neuměj. Myslím si, že to je takovej ten obecnej kec stejně jakože "v Anglii pořád prší". Neprší. (Ale k tomu se dostanu později.) V ČR taky najdete spousta rodin, co nevařej nebo to neuměj a choděj se najíst například do Mekáče. Tady je to stejný. Spousta lidí tu vařit umí a spousta jsou neschopové, jejichž jídlo byste do huby nevzali. Ano, mají to trošku jinak. Nejdůležitější jídlo dne je pro ně většinou večeře, k obědu se většinou "odbydou" sendviči nebo salátem, ale už jsem tady taky zažila velkolepý nedělní oběd, takže nic není nemožné a nic není pravidlo.

Myslím si ale stejně, že jsem měla štěstí, že jsem se dostala zrovna k "mojí" rodině. Jejich jídelní návyky mi vyhovují, jídla a výběr potravin taky (Celkově jsou tady potraviny a nápoje mnohem kvalitnější, o čemž zajisté nikdo nepochybuje). Až na pár výjimek potvrzujících pravidlo jedí zdravě, nechodí do fastfoodů, a vaří tak nějak podobným způsobem jako my s Běsem. Ze základních potravin, dobré věci. Nikdy jsem si nemusela dosolovat nebo dochucovat (ovšem je pravda, že já obecně moc nesolím), ale soli máme doma dost, takže by to nebyl problém. Občas si sice objednají nějaký take away jídlo a nevaří, ale ochutnat thajský, indický nebo nějaký další jídlo není na škodu.

A to je právě další věc, co se mi tu líbí. Ta rozmanitost. Ten výběr. Což je vlastně kvůli tomu, že "britská kuchyně tak nějak neexistuje" (což je fakt kec, je to prostě množstvím přistěhovalců). Na každém rohu thajská, vietnamská, čínská, indická, mexická a kdovíjaká kuchyně. Člověk by mohl v podstatě jen ochutnávat neznámé. Ale to už by fakt chtělo plat nějakýho právníka nebo doktora. Nicméně jenom ta možnost, že můžete, není na škodu :D.

4) Počasí. Jak už jsem nakousla, věta, že v Anglii pořád prší, mě neskutečně sere. A srala mě vždycky, protože to není pravda, a za tím si stojím. Jo, mám za sebou asi nejteplejší léto v historii celé Británie. Čtyři měsíce sucha a veder tu moc často nebývají, ale stejně. Počasí se tady dost mění. Za den klidně vystřídám několik vrstev oblečení a bot. Někdy prostě radši neriskuju vyjít bez šátku a bundy v baťohu, ale jen v polovině případů to použiju. Jednou ráno svítí slunce, v poledne přijde déšt, pak je zataženo a večer se úplně vybere a je bez mráčku a teplo. Je to nevyzpytatelný, proměnlivý, ale že by tady týden v kuse pršelo jako například v ČR, to rozhodně ne. Takže v Anglii prostě prší často, a nikdy nevíte, kdy déšť přijde, ale nikdy to není tak dlouhodobé jako například u nás. Tak! (Očekávám nesouhlasné komentáře od zkušených meteorologů :))

5) Lidi. Ty jsou hrozný všude :D. Kdo mě zná, ví, že lidi nemam moc ráda. Respektive lidi jako celek. Hromady, davy, řvoucí a hlučící. Potkávám tady hovada, co se neuměj chovat a třeba do vás na ulici vrazí div vám neupadne rameno a neřeknou ani bů (včera například madam okolo pětačtyřiceti s dcerou a vnoučetem, rozlezlá po celém chodníku a vůbec jí to nebylo blbý). Potkávám i mračící se jedince, co koukají, že vytáhnout z kapsy pistoli a v nejbližší minutě vás zastřelí. Nebo jsou tu tací, co předbíhaj ve frontě na autobus (naprosto zbytečné), pošlapou vám nohy, přisednou stehno ve vlaku a seděj vám na něm několik stanic aniž by jim to nějak vadilo.. Ale jsou tu samozřejmě i velmi milí lidé, co se usmívají, pomáhají, zdraví, přidržují si dveře, co si chtějí povídat, dají vám zadarmo noviny, a díky nimž vám uteče čekání na vlak, co vás jediným výrazem nabijí pozitivní náladou apod. Zkrátka jsou tu hovada i hodní, stejně jako u nás. Zas tak bych ty zamračený český ksichty nehanila, protože i u nás jsou lidi, co se na vás dokážou na ulici usmát, i když jich třeba není tolik jako tady, protože tady to maj lidi tak nějak v sobě a u nás to jde trošku hůř. Ale chtěla jsem zkrátka říct, že tady nejsou jenom ty hodní a milí, jak si vždycky čtu v nějaký diskuzi, jak je tady všechno lepší a u nás stojí za hovno. Všude je prostě "dobro a zlo", i tady.

6) Parky a veřejná prostranství. Miluju ty jejich vysoustružený parky. Pro mě jednoznačně absolutní top je Richmond Park. To už samozřejmě není takovej ten park, co si představíte pod pojmem městskej park. Je to rozsáhlý území, místy "divoká příroda" a přesto je to v Londýně. Oáza klidu, čerstvého vzduchu, divoké zvěře a květeny. Byla jsem tam třikrát a ještě pořád jsem ho neprošla celý.

Ale zpátky k městským parkům. Ty mě taky baví. Jsou udržovaný a tak nějak prostě pěkný. Jezírka, rybníčky, trávníky.. Vzhledem k tomu, že je Londýn mnohem větší než Praha, i parky jsou tady mnohem větší, takže ztratit se tady na den do parku není vůbec problém a protože se tu o parky dobře staraj, většinou je i na co koukat. Líbí se mi i ten "kult" pikniků a posezení v trávě, což už naštěstí proniká poslední dobou i do ČR. Když se vám nechce zrovna utrácet za vysedávání na kafi, fláknete sebou do trávy a nikdo na vás blbě nekouká. Navíc tu tolik nehrozí, že si sednete do hovna jako u nás. 

Kochám se ale nejenom parky, mám ráda nábřeží, ale i uličky v centru apod. Nicméně další tvrzení, který musím vyvrátit je to, že Praha je špinavá a v cizině je líp. Není. I Londýn dokáže bejt pěkně špinavej a smradlavej, záleží kdy a kam se podíváte. Ať už vám smrdí pod nos vysypaný odpadky, a že jich tu je, nebo inhalujete výfukový plyny z deseti taxíků, dvaceti busů a další aut při čekání na autobus v centru, nebo je někde tamhle v rohu nablito několikátej den a nikdo se nemá k úklidu. Je to všude. O parky se možná krásně starají, ale ostatní věci se ovlivnit nedají. Londýn je prostě velkoměsto a s odpadky se musí počítat (i když se tu uklízí často, lidí je tu prostě hodně = hodně bordelu), stejně tak jako s dopravní zácpou, která je tady fakt každodenní (i o víkendu) a na některých místech i celodenní.

7) Doprava je někdy pěkně na hlavu. Cyklista si může na přechodu vybrat, zda bude jako auto nebo jako chodec, takže se vám jednoduše může stát, že cyklista právě jedoucí jako auto nezastaví, když mají auta červenou, ale s radostí vás sejme na přechodu, když mají zelenou chodci. Výborný nápad. Ale jinak se mi líbí, že je tady doprava na kole tak rozšířená. Bohužel vliv na zácpy to nemá. A ještě větší bohužel je, že v Praze to nikdy takhle vypadat nemůže/nebude. Tam je to samý kopec a nasranej řidič k tomu.

To je oproti ČR skutečně rozdíl. Tady řidiči aut nejsou tak agresivní a jezdí mnohem plynuleji. Jízda brzda-plyn se tu nekoná. Měla jsem tu čest pohybovat se i po dálnici dost daleko od Londýna, takže mám s čím srovnávat. 

Londýnský metro a dvoupatrový autobusy jsou pro mě zážitek. Do metra chodím spíš na výlety, protože už od první návštěvy v Londýně před pěti lety mě uchvátilo. Tolik rozmanitých chodeb a tras. Tím než se prokoušu bude skutečně hodně dlouho trvat. A když se chci někam dostat, jezdím spíš autobusem. Někdy je to pomalejší, ale dá se tim dost dobře prohlídnout město, když už se cejtíte uchozený nebo je horší počasí. Hodně míst jsem si prozatím prohlídla z prvních sedaček v horním patře autobusu.

Cena za dopravu je kapitola sama pro sebe. Je děsivá, ale s tím se musí počítat a to nechám buď na jindy, nebo někomu jinému.

8) Jak jsem doteď mohla žít bez psa?! Ehm, no nic..

To by mohlo prozatím stačit. Článek nakonec vyzněl trochu jinak než jsem měla původně v plánu, ale to už je jedno. Chtěla jsem jen říct, že se mi tady líbí, ale všechno má svoje pro a proti a nikde není tráva zelenější. I když na ČR dost nadávám, myslím, že dokážu i uznat její určité kvality a objektivně to porovnat. Nehlásám, že Anglie je tisíckrát lepší, každá země má prostě svoje, i když bych v ČR teď spokojená nebyla. Chtěla jsem jen ukázat, že všude je to nakonec stejné. Záleží na člověku, kde se rozhodne zůstat. Moje místo je teď tady a stěžovat si na nedokonalosti nebudu, stejně tak bych to nerada dělala zpátky doma. (Výjimkou budou debilní lidi, na ty si stěžovat budu vždycky!)

Půlrok je na poznání Británie ale i Londýna hodně krátká doba, spoustu věcí už jsem objevila, ale další spousta je ještě přede mnou. Tak mi držte palce, ať toho stihnu co nejvíc :-)

____

PS: Pomalu se tu zabydluju (na blogu) - slovo pomalu je na místě, jelikož se tu zabydluju po půl roce, anyway. Nový vzhled, nový vychytávky - postupně budou přibývat i ubývat. Blog by měl vypadat akutálně takhle ↓ , pokud tak nevypadá, chyba je na vašem přijímači :)

Za každý komentář k jakémukoliv článku jsem ráda, zpětná vazba je pro mě důležitá. Díky.


14 comments:

  1. počasí a jídlo shrnuje úplně stejně mé pocity, jako když jsem v UK byla já. na druhou stranu když už je člověk zvyklý na atény a moře okolo, tak by mi to v UK už nestačilo :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Tak to mě zatím díkybohu stačí. Jak tu za mnou byl Běs, tak jsme se svezli k moři, člověk je tam fakt za chvilku, takže se to dá užít i na jeden den. Samozřejmě něco jinýho je bydlet "skoro" na pláži jako ty, ale to bych zase nebyla v Londýně .. A jsem ráda, že se naše pocity shodují.

      Delete
  2. výbornej článek! fakt zajímavý :) a jídlo z Edinburghu mi fakt chybí - mám v Čechách vždycky největší kulturní šok ze supermarketů...

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jé, děkuju, jsem ráda, že to někomu přijde zajímavý :) Jinak chápu, i když mam pořád tu nabídku potravin v ČR v živé paměti, po návratu to pro mě bude jistě taky šok, až zase pujdu do menšího krámu pod barákem .. naštěstí hypermarkety (a teď myslím jeden konkrétní, ale nebudu mu přece dělat reklamu) jdou docela do sebe a nabídka je rozmanitá

      Delete
  3. Amen. Ale stejně si myslim, že výskyt davového kreténismu je u nás mnohem vyšší než v Anglii. Jen za těch pár týdnů jsem se tu setkala s tolika idioty na ulici, že se to nedá.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Můžu tě ujistit, že je to dost podobný. Bude to tim, že jsi v Anglii bydlela na venkově a do Londýna si vyjížděla jen na výlety, kdežto v Praze bydlíš v centru. Fakt je to všude. I když samozřejmě většina těch hovad tady jsou převážně cizinci a přistěhovalci, ale najdou se i mezi místníma. Ale abych na ně neházela jen špínu, mám samozřejmě i dobré zkušenosti a vzpomínky, ráda se např. zastavím při venčení s ostatníma pejskařema a probereme počasí a události nebo pokecám s pilotama na letišti, který právě potkám, jako bych je znala několik let..

      Delete
  4. Má to asi spoustu výhod :) já bych asi nemohla žít v zahraničí. Necítím se na to ještě, ikdyž jsem po tom snila. Po tom, co jsem objevila Prahu je to úžasný =) a chci žít tam

    ReplyDelete
    Replies
    1. Myslím, že zkusit žít v zahraničí aspoň na chvíli by měl každý. Výhody nevýhody, vždycky mu to něco dá :) Ale samozřejmě ne všichni jsou na to připravení. Já jsem o Británii snila od mala, i když všichni právě na ní nadávali, jak tu pořád prší apod., mně padla do oka. No a pak si sem začali jezdit lidi z okolí a já si řekla, sakra, to jako budu sedět do smrti v ČR, musím to taky zkusit. A jednoho dne přišla nabídka .. resp. za pět minut dvanáct přišla :D ale to už je jiná kapitola.

      Pokud nejsi z Prahy, tak chápu, že zkusit si žít tam je bližší meta a třeba i na nějaký čas/nebo navždy (kdo ví) dostačující :)

      Delete
  5. Je to přesně, ja to píšeš a já s tím naprosto souhlasím - v každym městě/v každý země/na každém kousku země tohoto světa je něco. Někdo je víc spokojený v Londýně... někdo si nedokáže představit život jindenež v ČR - třeba jako já :-D. Ale prostě každej si na daném místě najde svoje.

    Musím říct, že jsem za tebe neskutečně šťasrtná, že ty jsi šťastná a až se vrátíš do té ČR... pokud vůbec :-D Tak ti pojedem vybrat to psisko! ;)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuju, děkuju :) Při "nejhorším" můžeme vybírat psisko i tady .. :D útulek mám za rohem a krasavců je tam teda taky víc než dost .. ááááá :D

      Delete
  6. Tak schválně, jestli už to půjde =D

    Super článek, myslím, že spousta lidí opravdu žije v tom, že v Anglii pořád prší, že tam hnusně vařej, že tohle, že támhleto... Jsem ráda, že se ti tam tak líbí =) Vůbec mi to nepřipadá, že si pryč už tak dlouho. A teky doufám, že až příště budeš v ČR, tak se sejdeme =D Naložím ti soja plátky do hořčičné marinády a dáme si cebetkovou kávu ;)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Historický okamžik! Jdou ti komenty! Skvělé! A já už si myslela, že budu nadosmrti (což by ovšem v takovém případě netrvalo dlouho :D) bez tvých komentářu :( :D

      Tak to ti asi zas tak nechybím, když ti to nepřijde tak dlouho :D Ne, sranda. Nikomu to tak dlouho nepřijde. A ostatně, co je to šest měsíců žj? Hrozně krátká doba podle mě. Věděla jsem, že to bude utíkat, i když jsem samozřejmě nečekala, že až takhle moc. Soja plátky a cebetková káva, hmmm, tak na Vánoce s tím budu počítat, už teď se těším!:)

      Delete
    2. Jo a já ti musím prokřupnout záda, jistě už se na to těší! Zrovna před pár dny jsem si na to vzpomněla, jak se ozval ten "křup" a já se lekla :D

      Delete
  7. No, není to zas tak bez problémů, teď to zrovna nešlo =D Takže to není, že bych sem nechodila, no =D

    Tak to myšleno nebylo ;) Všeobecně mi to všechno nějak nepřijde. Já že už budu na letišti skoro rok?! Na škole se mi půl rok táhnul jako smrad z fuseklí, ale teď to utíká všechno hrozně rychle =D Juhůůů, tak Vánoce! Budu se těšit =)


    Bez křup by to nebylo ono =D Od tý doby mě prokřupnul jen jednou kolega a teda nic moc =D Od Mauděte je to samozřejmě lepší ;)

    ReplyDelete