Wednesday, 18 February 2015

Žádný hacker, ale já!

(Předně bych chtěla tento článek věnovat hRobovi, protože si to zaslouží jenom proto, že je to hRob! Více důvodů netřeba. A pak také Anwiel, bez níž by rozhodně den po znovuchycení wifi článek nevyšel, umí tak pěkně nakopnout :))

Ano, jsem to já. Píšu článek. Důvody, proč tu dlouho nic nepřibylo, jsou různé. Ten nejhlavnější a asi i nejvíc omezující byl dlouhodobější výpadek internetu na konci minulého roku a na přelomu ledna a února. Nevadí, zkusím to znova.

Od posledního článku uplynuly zase další tři měsíce. Mezi tím tu byl podruhé na návštěvě Běs, společně jsme navštívili spousta londýnských muzeí, prozkoumali další místa v Londýně a vrátili se na naše oblíbená. Od té doby jsem byla taky dvakrát v Praze. Jednou na Vánoce a podruhé teď na kratší návštěvě kvůli koncertu Běsovy kapely, který se nakonec nekonal. Za tu dobu jsem taky stihla vyměnit práci/"stáž"/zkoušku (říkejte tomu jak chcete) na letišti za práci v kavárně, kde se teď postupně zaučuju a uvidíme, jak to bude pokračovat. Zatím mě to baví a pronikám i do jiných tajů, než jenom přípravy kávy, což má svoje plus. Zkrátka stalo se toho dost.

Krasaři ze Silvestra :)
Vánoce jsem strávila v kruhu rodinném - na to já si nedám sáhnout! Má to pro mě význam, a není to jen klišé. Prostě si Vánoce bez Vánoc neumím představit. Po Vánocích jsme s Běsem dali jednodenní návštěvu hor a běžky, na který jsem sice chvílema (dobře, skoro pořád) pěkně nadávala, ale stejně jsem byla ráda, že jsem na sněhu, i když se mi na lyže lepí a je mi zima. Jako vždycky, když jsem v ČR a na horách k tomu, opět jsem nastydla a přišla o hlas. V Silvestrovských oslavách mi to ale nevadilo, a tak nakonec přišla na návštěvu Anwi s Kentaurem a udělali jsme si takovej klidnější večer, ale všichni byli spokojení - všichni jsme totiž byli něčím indisponovaní.

"Dříč" ve stopě
Miluju tu volnost tady, a když se můžu v Londýně "ztratit", kam chci
Po Novém roce jsem se zase vrátila zpátky do Londýna a po sněhu ani památky. Pořád mám tak nějak pocit, že tady vlastně zima ani nepřišla. Nebo jestli, tak teď už odešla a nevrátí se. Dneska jsem v parku dokonce narazila na sněženky v plné své kráse.. Zdejší počasí mi nevadí, zvykla jsem si i v dešti a nepříznivém počasí chodit ven - holt když máte psa, musíte jít ven i v tom největším humusu - a to mi vyhovuje. Cítím se v tomhle smyslu hrozně volná, a baví mě se toulat nočním městem a bejt prostě "freee" :)

K něčemu ta doba bez internetu byla ale přece jenom dobrá. Vrátila jsem se k činnostem, který jsem hodně dlouho zanedbávala. Začala jsem zase psát. Na blog mi to sice už nějakou dobu nejde, ale vrátila jsem se ke svý detektivce, a zjistila, že to není zas tak strašně nereálný to dopsat. Díky Běsově kapele jsem si zase uvědomila, že i kreslit a malovat jsem nezapomněla, a tak jsem většinu času po večerech věnovala těmto činnostem. A baví mě. Momentálně pracuju na návrzích na trička a učím se akvarely, to mě totiž teď bere nejvíc .. ta rozpitost.

Vitamínová bomba
Jáhly s kokosovým mlékem, ořechy, semínky a ovocem
ráno pořádně nakopnou!
Kromě tvůrčí činnosti jsem se ale rozhodla zapracovat i sama na sobě. Naučit se mít víc ráda, protože ano, přiznávám, nikdy jsem to neuměla. Zbavit se opakování starých chyb. Pokračovat ve zdravé stravě, snídat a hlavně - jíst víc a pravidelně. (Dost dlouhou dobu jsem to zanedbávala a bohužel svoje daně si to vybírá.) A protože dobrá nálada je taky důležitá, bylo potřeba vyplavit nějaký ty endorfiny, a tak jsem šla například dnes běhat. Jo. Vidíte dobře, já - jsem - šla - mezi - lidi - běhat! :D Kolem Temže to má svoje kouzlo, a běhá tady uplně každej. Klidně z práce, do práce, v parku i mimo. Takže o jednoho běžce víc .. zkrátka nepřipadám si blbě. V Praze bych se styděla, tady ne.

Na závěr musím ještě říct, že se snažím taky chodit dřív spát, dneska už dost přetahuju, takže mi jistě prominete, když budu pokračovat zase příště. O úspěších s uběhnutými (kilo)metry, psaní, malování, práci .. a hlavně pozitivně!

5 comments:

  1. hRobicek i Timicek jsou spkojeni, hlavne tedy hRob dekuje za krasne venovani :D

    Silvestr byl tedy povedny, to se musi uznat, klid, dobre piti a jidlo, vyborna spolecnost, co vice si prat, ze :)

    A uz mi zase dela chute, to je hrozny :D Taky jsem se snazila snadat a jist pravidelne, ale s touhle praci to nejak nejde. Treba dneska jsem mela budik ve 2 rano a něco jist, to by mi bylo tak max blbe. A jen jedna prestavka na jidlo, jinak zobani za pochodu. Nic moc.

    Jo a doufam, ze se tu brzo nejake tve dilo ukaze ;)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Tak to jsem jedině ráda :D

      Jo, taky mi to sedlo, že jsme se takhle sešli poklidně a bylo to fajn, i když jsme nestihli seance, strašně to uteklo..

      Chutě .. no to se moc omlouvám, ale nechtěla jsem, aby to bylo tak holý, tak jsem si sem musela šoupnout nějakou fotku žrádla xD S tvou prací jde pravidelnost jen těžko, to chápu, já bych to rozhodně nemohla. Mě noční a pak denní a všelijaký kombinování vždycky strašně rozházely, a stačil jeden den, a tělo už si zvyklo a pak nemohlo spát, kdy mělo a naopak.

      Dílo psané asi jen tak na blog dávat nebudu, to leda až bude celý, tak s ním vylezu. Ovšem samozřejmě kamarádskému nahlídnutí se třeba nebráním :D a díla malovaná, ty sem samozřejmě hodím, až budou hotový.

      Delete
  2. To teda, já si řikala, že času bude dost a ono ne =) Ale jsem hrozně ráda, že jsem tam byla s váma =)

    Když se na to znovu koukám, tak jsem si hnedka musela jít zobnout svého slano sladkého burákového másla =D Je to vážně podivná chuť, ale aspoň toho nespořádám tolik najednou =D

    Myslela jsem samozřejmě díla malovaná. Na dílo psané si počkám v krámě a pak přinesu na autogramiádu ;)

    ReplyDelete
  3. Juhů, článek! :) Camdenská fotka je božská! Ostatní teda taky super, ale Camden prostě <3
    Objevovat své staré já je vždycky dobrodrůžo. Včera jsem zrovna po sto letech navlékala korálky, a i když nejsem zrovna na vytváření bižu, jen tak si připomenout, co člověka dřív bavilo, je prostě fajn.

    ReplyDelete
  4. Anwi,
    Burákový ti vydrží asi dlouho, ale počkej, až se k tobě dostane to mandlový. Schválně chci vidět, jak dlouho ti vydrží .. :D
    Jinak to je dobře, že na dílo psaný si taky někdo počká do krámu, všichni by ho chtěli předem .. to určitě .. pff :D

    Em Phoenix,
    Camden je jen jeden a vlastně se uvědomuju, že jsme tam spolu ještě nebyly :D No musíme někdy napravit, i když to teď asi moc reálně nevypadá. Nicméně Scilly jsou furt blíž než Praha :D

    ReplyDelete